Vytvoření zahrady se zavlažovacím systémem
Vytvoření sadu od nuly vyžaduje pečlivé zvážení, aby byly zajištěny optimální podmínky pro růst stromů a maximální produkci ovoce. Správné plánování zahrady je klíčem k velké sklizni a racionálnímu využívání vodních zdrojů pro zalévání stromů. Před výsadbou sazenic byste si proto měli prostudovat vlastnosti půdy, terén a správně navrhnout zavlažovací systém.
Příprava místa pro výsadbu je klíčovým faktorem při vytváření sadu. Je vhodné zvolit plochu rovnou nebo s mírným sklonem několika stupňů. Je však třeba se vyhnout příliš prudkému svahu, protože v tomto případě vlhkost nezůstane v půdě dlouho a rychle stéká ze svahu.
Máte-li starou zahradu, jejíž stromy dožily svého stanoveného života, doporučuje se staré stromy zcela vykořenit s následným zoráním půdy a plánováním mladých výsadeb. Chcete-li takovou práci rychle zorganizovat, měli byste nejprve pořezat stromy až k pařezům a poté kultivovat.V tomto případě je vhodné použít zařízení (bagr nebo buldozer), s jejichž pomocí se následně naplánuje a urovná půda pro nové plodiny.
Příprava půdy pro výsadbu tedy zahrnuje následující body:
1) pěstování starých výsadeb;
2) orba půdy a plánování povrchu;
3) zabránění ucpávání půdy plevelem;
4) mulčování a hnojení půdy;
5) označení prostoru pro instalaci závlahového systému.
Abyste zabránili hojnému růstu plevele, měli byste použít agrovlákno, které pokrývá celou plochu zahrady nebo přímo řádky s budoucími sazenicemi. To zajistí spolehlivou ochranu půdy před plevelem až do doby výsadby mladých stromků. Agrofibre lze pokládat ihned po orbě a urovnání půdy, kdy ještě nezačal vzcházet plevel. Dále, před výsadbou sazenic, jsou v něm vytvořeny otvory, které zajistí neomezený růst mladé výsadby.
Jako alternativu k agrovláknu můžete půdu mulčovat organickou hmotou. Bude to ekonomičtější způsob ochrany proti plevelům a poslouží také jako doplňkové hnojivo. Pro organické mulčování je nejlepší použít slámu, která zadrží vlhkost a zabrání vysychání a praskání půdy. Slámu je vhodné rozmístit po celém území budoucí zahrady, ale můžete ji rozložit i do řad v místech, kde mají být stromy vysazeny.
Označení území a určení míst výsadby by mělo být provedeno s ohledem na prostor dostatečný pro prostorný růst sazenice a koruny dospělého stromu. Měli byste také zvážit prostor pro položení závlahového systému mezi řádky. Pro přesné zachování stejných intervalů se doporučuje natahovat nit na kolíky zaražené do země.V určitých rozestupech se pro mladou sazenici vykopává jáma, jejíž rozměry jsou v průměru 30x30 centimetrů a hloubka je na délku bajonetu lopaty.
Návrh zahradního zavlažovacího systému by měl začít výběrem velikosti nádrže na vodu. Použití takového kontejneru je nezbytné v případech, kdy nejsou žádné blízké nebo významné vzdálenosti od přírodních vodních ploch. Objem vodní nádrže závisí na různých faktorech a je dán velikostí budoucí zahrady, počtem stromů a četností zavlažování. Zpravidla na deset akrů zahradní plochy stačí kontejner o objemu deset krychlových, což může být kovová nádrž.
K instalaci zavlažovacího systému budete potřebovat:
Vodní nádrž je instalována v nejvyšším bodě území na pevném základu, kterým mohou být betonové bloky. Plastová zavlažovací hadice je připevněna ke kohoutku umístěnému na základně vodní nádrže. Nejběžnější průměr je 30 mm, což je optimální pro organizaci kapkové závlahy.
Dále je nutné nainstalovat dva čistící filtry, které budou čistit vodu z nádrže a zabrání zanášení zářičů drobnými nečistotami. Když voda vytéká z nádrže, je nejprve instalován hrubý čisticí filtr a poté jemný filtr.
Zalévací hadice z vodní nádrže je tažena kolmo k řadám sazenic podél celé zahrady.V určitých rozestupech, které se rovnají rozteči řádků, se do hadice zařezávají mini kohoutky pro kapkovou závlahu, na které se následně napojí emitorové pásky. Každá řada stromů nebo keřů musí mít alespoň jeden zavlažovací vývod.
Kapkové zavlažovací pásky mají zabudované zářiče s určitou roztečí např. 25 centimetrů, což je ideální pro zalévání keřů, malin, jahod, melounů a dalších věcí. Pásky jsou napojeny na mini kohoutky zapuštěné do společné hadice a natažené podél řádků výsadby.
Pro zalévání ovocných stromů, na rozdíl od keřů, je lepší použít plastovou hadici. Můžete do něj udělat otvor a na konkrétní místo (vedle sazenice) vložit kapátko, které zajistí ekonomickou spotřebu vody.
Okraj emitorové pásky je svázán do uzlu, aby se udržela voda v systému, a plastová hadice je na konci utěsněna speciálními zátkami. Efektivní zavlažovací systém je tak zcela připraven k použití. Tato kapková závlaha efektivně využije vodu a poskytne zahradě potřebné množství vody.
Výběr území a příprava půdy pro výsadbu
Příprava místa pro výsadbu je klíčovým faktorem při vytváření sadu. Je vhodné zvolit plochu rovnou nebo s mírným sklonem několika stupňů. Je však třeba se vyhnout příliš prudkému svahu, protože v tomto případě vlhkost nezůstane v půdě dlouho a rychle stéká ze svahu.
Máte-li starou zahradu, jejíž stromy dožily svého stanoveného života, doporučuje se staré stromy zcela vykořenit s následným zoráním půdy a plánováním mladých výsadeb. Chcete-li takovou práci rychle zorganizovat, měli byste nejprve pořezat stromy až k pařezům a poté kultivovat.V tomto případě je vhodné použít zařízení (bagr nebo buldozer), s jejichž pomocí se následně naplánuje a urovná půda pro nové plodiny.
Příprava půdy pro výsadbu tedy zahrnuje následující body:
1) pěstování starých výsadeb;
2) orba půdy a plánování povrchu;
3) zabránění ucpávání půdy plevelem;
4) mulčování a hnojení půdy;
5) označení prostoru pro instalaci závlahového systému.
Abyste zabránili hojnému růstu plevele, měli byste použít agrovlákno, které pokrývá celou plochu zahrady nebo přímo řádky s budoucími sazenicemi. To zajistí spolehlivou ochranu půdy před plevelem až do doby výsadby mladých stromků. Agrofibre lze pokládat ihned po orbě a urovnání půdy, kdy ještě nezačal vzcházet plevel. Dále, před výsadbou sazenic, jsou v něm vytvořeny otvory, které zajistí neomezený růst mladé výsadby.
Jako alternativu k agrovláknu můžete půdu mulčovat organickou hmotou. Bude to ekonomičtější způsob ochrany proti plevelům a poslouží také jako doplňkové hnojivo. Pro organické mulčování je nejlepší použít slámu, která zadrží vlhkost a zabrání vysychání a praskání půdy. Slámu je vhodné rozmístit po celém území budoucí zahrady, ale můžete ji rozložit i do řad v místech, kde mají být stromy vysazeny.
Označení území a určení míst výsadby by mělo být provedeno s ohledem na prostor dostatečný pro prostorný růst sazenice a koruny dospělého stromu. Měli byste také zvážit prostor pro položení závlahového systému mezi řádky. Pro přesné zachování stejných intervalů se doporučuje natahovat nit na kolíky zaražené do země.V určitých rozestupech se pro mladou sazenici vykopává jáma, jejíž rozměry jsou v průměru 30x30 centimetrů a hloubka je na délku bajonetu lopaty.
Vlastnosti instalace zahradního zavlažovacího systému
Návrh zahradního zavlažovacího systému by měl začít výběrem velikosti nádrže na vodu. Použití takového kontejneru je nezbytné v případech, kdy nejsou žádné blízké nebo významné vzdálenosti od přírodních vodních ploch. Objem vodní nádrže závisí na různých faktorech a je dán velikostí budoucí zahrady, počtem stromů a četností zavlažování. Zpravidla na deset akrů zahradní plochy stačí kontejner o objemu deset krychlových, což může být kovová nádrž.
K instalaci zavlažovacího systému budete potřebovat:
- - plastová hadice o průměru 30 mm;
- - páska emitoru kapkové závlahy;
- - jemné a hrubé filtry;
- - mini kohoutky pro kapkovou závlahu;
- - sada armatur, kapátka a těsnění.
Vodní nádrž je instalována v nejvyšším bodě území na pevném základu, kterým mohou být betonové bloky. Plastová zavlažovací hadice je připevněna ke kohoutku umístěnému na základně vodní nádrže. Nejběžnější průměr je 30 mm, což je optimální pro organizaci kapkové závlahy.
Dále je nutné nainstalovat dva čistící filtry, které budou čistit vodu z nádrže a zabrání zanášení zářičů drobnými nečistotami. Když voda vytéká z nádrže, je nejprve instalován hrubý čisticí filtr a poté jemný filtr.
Zalévací hadice z vodní nádrže je tažena kolmo k řadám sazenic podél celé zahrady.V určitých rozestupech, které se rovnají rozteči řádků, se do hadice zařezávají mini kohoutky pro kapkovou závlahu, na které se následně napojí emitorové pásky. Každá řada stromů nebo keřů musí mít alespoň jeden zavlažovací vývod.
Kapkové zavlažovací pásky mají zabudované zářiče s určitou roztečí např. 25 centimetrů, což je ideální pro zalévání keřů, malin, jahod, melounů a dalších věcí. Pásky jsou napojeny na mini kohoutky zapuštěné do společné hadice a natažené podél řádků výsadby.
Pro zalévání ovocných stromů, na rozdíl od keřů, je lepší použít plastovou hadici. Můžete do něj udělat otvor a na konkrétní místo (vedle sazenice) vložit kapátko, které zajistí ekonomickou spotřebu vody.
Okraj emitorové pásky je svázán do uzlu, aby se udržela voda v systému, a plastová hadice je na konci utěsněna speciálními zátkami. Efektivní zavlažovací systém je tak zcela připraven k použití. Tato kapková závlaha efektivně využije vodu a poskytne zahradě potřebné množství vody.
Podobné mistrovské kurzy
Zvláště zajímavé
Komentáře (0)
